ÚVOD

TÉMATA

ČLÁNKY

TIPY

KONTAKT

V prosinci do Malagy? Pomeranče, papoušci a snídaně.

I když kalendář ukazuje 2. prosince, podle teploměru na lékárně je na slunci až 32°. Na stromech dozrávají pomeranče a citróny. Napadlo mě, že bych jeden pomeranč okoštoval, ale vzhledem k tomu, že si jich nevšímali ani místní žebráci, přišlo mi to trapné.
Na pláži se přes poledne povalují desítky lidí a opalují se. Ale na koupání to není, voda už je chladná. Zkusil jsem. A od moře pofukuje docela čerstvý vánek.
I v uličkách, kde slunce nedosvítí, to bylo přes den na tričko. Až k večeru se trochu ochladilo na tenkou bundu. Luxusní začátek prosince. Kdyby tu nebyla vánoční výzdoba, člověk by řekl, že je sotva říjen.

Hlavní kolonáda Paseo de los Curas je krásně lemovaná palmami a parkem. Je to jediné místo, kde pořád řvou papoušci. Po celé délce. Když se tam budete procházet, doporučuji držet se středem chodníku. Protože kromě papoušků, kterých je tam fakt dost, jsou tam i holubi. A i když si uleví jen každý sedmý pták, pořád máte velkou šanci, že vás trefí. Já jsem zastavil pod stromem, abych udělal nějakou fotku a čváchlo to těsně vedle. To chlapík pod protější palmou takové štěstí neměl.

V prosinci do Malagy? Neváhejte a leťte!
Tentokrát to mám naplánováno jinak. Tak, že žádný plán nemám. Prostě chci přijet a objevovat. První den vyjdu z hostelu...


Na snídaně jsem chodil do místních cafeterií. Pokud nejste vybíraví, stačí vám kavárna na rohu, kde obsluhují tři tatíci a kde dostanete velké kafe, 2 deci pomerančové šťávy a croissant bez náplně nebo hutnou koblihu za 3 a půl eura. Tam chodí snídat týpci v montérkách a důchodci. Pokud ale chcete něco trochu lepšího, zajdete do takového BrunchIt, kde si pečou vlastní dobroty a obsluhují tady tři Španělky. Jedna hezčí než druhá. Uff! Malaga mě v tomto směru docela překvapila. Krásné holky jsou tady na každém kroku. Ještě víc, než na Mallorce. Fakt. Shodli jsme se na tom i s kámošema na hostelu. Ale zpět ke snídaním :-). V takové kavárně si vyberete z několika druhů pečiva s různými bylinkami, ovocné koláče, obložené chleby, zákusky a já nevím, co ještě.
Já si potrpím na zdravé snídaně. Moje nejoblíbenější je toust a pivo. Tady jsem si dával něco jako kus pizzy s těstem z obou stran, hmmm, mňamka. A k tomu třetinku vychlazeného piva. Nebo dvě.
V neděli jsem však udělal výjimku. Řekl jsem si, že posnídám jako místní. Velké kafe, pomerančovou šťávu a jablkový koláč. Taky výborné, ale za 8 euro trochu málo. Takže v pondělí to byl zase kus pizzy a pivko za 5...

Každý den jsem si říkal, že zajdu do nějaké přístavní putyky a dám si dobrou rybu. Jenže když se poflakujete po městě a pořád něco koštujete, tak si v přístavu na nějakou rybu ani nevzpomenete. Toust s vajíčkem a slaninou, kyblík pražené kukuřice, něco jako bramborové lupínky s pikantní omáčkou a tak dále. A když to všechno proléváte výborným pivem, co vám mám povídat. Ale právě to se mi líbí. Žádná klasika jako ráno snídaně na hotelu, v poledne oběd na hotelu a večer víte co, večeře na hotelu.

O barech, zahrádkách, servírkách a pivu příště.

Malaga, 30. listopadu - 3. prosince 2018

Mapa: Malaga, Costa del Sol



autor: Wolker
vydáno 19. prosince 2018





Fotogalerie

Pomeranče na každém kroku.
A hádejte - zase pomeranče.
Pláž je dopoledne zatím prázdná.
Kolem oběda se pár lidí opalovalo.
Opalovačka i v parku. Ona si bohužel neodložila.
Kolonáda Paseo de los Curas.
Žádný klid, ale neustále řvoucí papoušci.
Stánky na Paseo de los Curas.
Dopoledne se neprodává, dopoledne se odpočívá.
Něco jako Městský úřad. Myslím.
Ayuntamiento de Málaga. Což je ten samý barák.
A zase úřad pod hradbami.
Někde nabíječky, někde napíječky pro ekodopravu.
Takhle snídají místní. Málo muziky za hodně peněz.
A takhle snídám já. Zdravě.
Stylová bárka.Takovou mít na Lipně, to by byla frajeřina.
Vyhlídkový kolotoč. Za deset euro omrknete celou Malagu.
Kolotoč z větší dálky. Velmi zajímavé... :-)
Když to vypadá jako maják, asi to bude maják.
Alcazaba of Málaga. Ne ta jachta. Ten hrad vzadu.





Slunné Španělsko


Projděte si staré čtvrti Las Palmas
Ve starých částech jako San Rogue nebo San Juan potkáte sice jen 8 lidí, ale všichni vás pozdraví. K některým bytům vede až osmdesát schodů. Tady bych stěhováka fakt dělat nechtěl.
Zase musím pryč, proč ne na Kanáry?
Zatím jsem měl pokoje, které se zamykaly. Klíčem, kartou, kódem. Tady zámky nemají vůbec, ti šťastnější mají na dveřích aspoň kliku. Sice jsem dostal dveře bez zámku a bez kliky, ale zato mám cimru přímo u terasy. Terasy s barem.
V prosinci do Malagy? Pivo, servírky a muzikanti.
Sedám si na zahrádku a blondýnka s úsměvem, že co si dám. Říkám, že pivo. Začíná mi nabízet takové ty eurovody typu Heineken, takže ji decentně stopnu a říkám, že chci dobré španělské pivo. A v tom mě seňorita šokuje svým pivním přehledem.

advert  
Peter Wolker

peter-wolker@seznam.cz
Rožnov pod Radhoštěm
Další obsah na sítích



texty a fotografie © Peter Wolker & team
pamatujte na sedmé přikázání
stránky vytvořil KOCMEN interactiv