Každoročně si nepřipouštím předvánoční shon a dárky nakupuji 24. prosine dopoledne. Letos jsem porušil tradici a nakupoval jsem už o den dříve. A pokořil jsem rekord v rychlosti nákupu dárků - 40 minut! Přemýšlím, jestli na to mám být pyšný... Ano, jsem.
Kreativní upgrade vánočního symbolu a hledání ideální kombinace chutí a barvy bramborového salátu není nic pro mě. Tak jsme s girls na Štědrý den vyrazili na Lysou horu, kde jsem chtěl symbolicky překročit 1000 kilometrů. Meteorologická situace se k nám vůbec nestavěla příznivě. V hladině pod 1000 metrů probíhaly předpovídané přeháňky. Girls přesto byly iniciativně pro zdolání vrcholu, takže naše crew vyrazila vstříc velké výzvě.
Bohužel už po dvou kilometrech nejmladší členka skupiny začla ztrácet fyzickou energii. A v tento okamžik se projevila dokonalá konzistentnost a propracovaná kolaborace našeho týmu. Se zástupkyní jsem se jako velitel střídal v aktivní fyzické i psychické podpoře nejmladší členky. Pak jsme v lesním porostu našli prostředek pro snadněší pohyb na sněhu. Byl zjevně opuštěn, takže jsme neměli morální problém si ho půjčit s úmyslem vrátit ho na stejné místo.
Po fyzicky i psychicky náročných 8 kilometrech jsme konečně dosáhli vrcholu. V místní občerstvovací stanici jsme si vyhradili svůj prostor a rozbili jsme tábor. Doplnili jsme kilojouly zelňačkou, párky a kofolou. Po následném povinném focení u obelisku naše crew vyrazila na zpáteční cestu.
A vyhodnocení akce? I když bylo počasí proti nám, dokázali jsme to a přežili jsme ve zdraví. A být na Štědrý den na Lysé hoře, to neudělá každý.
Couráme se po horách
