Je téměř v centru v Riegrově ulici. Hned jak jsem vstoupil, chytla mě servírka: "Máte rezervaci? Budete sám?", a začla mi nabízet malé stoly v koutě pro samotáře. Nenechal jsem se a sedl si drze ke kulatému stolu doprostřed před výčep. Moc se netvářila, že jsem jí obsadil stůl pro čtyři, ale naštěstí ji to časem přešlo.
Velmi pěkná restaurace s patrem, kam vozí pivo minivýtahem. Poměrně rychlá obsluha. Začal jsem Echt hořkou jedenáctkou za 38 kaček. Při přivonění mi zaváněla burčákem. Pak jsem otevřel jídelníček a co nevidím. Boršč. Boršč neumí každý, tak si podle toho dělám obrázek o kuchaři. Za chvíli ho mám na stole. Už na první pohled je to pravý boršč z daleké matičky Rusi. Zelenina je nasekaná sekyrkou a maso abys pohledal. A chuťově výborný.
Pak si dávám dvanáctku Riegrovku. Docela voní a je dobrá. Kolem stále chodí větší i menší rodiny na oběd a ven. A slyším od nich na jídlo jen chválu.
Dvanáctka je dopita a tak se ptám na doporučení nějakého speciálu. Dávám si 14° Amarillo APA. Výborné, voňavé, hořké pivo. 0,4 za 41 korun, stojí to za to.
No nic, potěšení bylo dosti, zaplatím. Ptám se na cenu kryglu s jejich logem. Ale borka mě odmítá se slovy, že jich mají málo a tudíž je neprodávají. Nasazuji výraz "to mi nemůžeš udělat" a zavrčím jako psík. Borka přikývne jako že jo a jde mi vybrat nějaký hezký kousek. Za to se na ni ještě 25 vteřin usmívám.
Pivovar Riegrovka stojí stoprocentně za návštěvu.
Máme rádi pivo
